Letos je to přesně deset let, co kluci ročníku 2007-2008 poprvé nastoupili do soutěžního utkání. Když tito „malí velcí“ budoucí hokejisté poprvé vyjeli za hlasitého pokřiku „červená, žlutá…“ v klubových ostrožských dresech na led, vůbec netušili, jaké je čekají mládežnické úspěchy. Netušili to oni, trenéři ani rodiče. Ale úspěchy to byly velké a kluci na ně nikdy nezapomenou. A určitě si budou pamatovat nejen poháry a medaile, které vyhráli, ale hlavně partu, kterou tady měli.
Začátky nebyly lehké. Když poprvé ve čtyřech letech obuli brusle, nebyla Bruslička, nebyla hokejová první třída. Trenéři Petr Korbel a Aleš Dobřecký, ale dostali na starost kluky, kteří měli nejenom sportovní talent, ale hlavně chuť a odhodlání se něco učit a dokázat. A navíc je to strašně bavilo. Jednou, dvakrát týdně bruslili na tréninku přípravky, pak chodili na veřejné bruslení.
První zápas, ke kterému tehdy vyjeli na led, hráli proti o 2 roky starším soupeřům. Sice moc prohráli a obrečeli to, ale o to víc je to nakoplo k tréninku a v další sezoně už byli rovnocenným soupeřem, stále ještě starším týmům. A když v následující sezóně hráli už proti svým vrstevníkům, vyhrávali jeden zápas za druhým. Jak v minihokeji, tak následně od 4. třídy i v soutěžní lize, která se hrála na celé hřiště. Ligu žáků Zlínského kraje několikrát vyhráli a velkých úspěchů a dobré jméno ostrožského hokeje proslavili na mnoha domácích i zahraničních turnajích, kde získali skalpy mnohem větších extraligových týmů, jako jsou Kometa Brno, Berani Zlín, VHK Vsetín, HC Olomouc, HC Vítkovice nebo slovenský Slovan Bratislava. Historického úspěchu pro náš malý oddíl dosáhli vítězstvím v Praze nad ruským Petrohradem nebo na švédském turné v Göteborgu, nad slavnou Frolundou Indians.
A že nebyli jenom hokejová parta, ví ve škole. Většina jich chodila spolu již do Mateřské školky, následně pak i na Základní školu v Uherském Ostrohu. Kluci úspěšně reprezentovali školu a získávali medaile na atletických olympiádách, na fotbalovém McDonald's Cupu, v softbale a velkého úspěchu dosáhli ve florbale, kdy vyhráli okresní i krajské kolo ČEPS Cupu a na republikovém finále v Plzni skončili na skvělém 4. místě a nechali za sebou spoustu florbalových týmů.
Sen každého trenéra je vést kluky, které baví makat, ctí týmový duch a zodpovědnost. Kteří jsou soutěživí, mají zájem učit se nové věci a zlepšovat se, aby mohli vyhrávat.
Zasáhla je sice pandemie Covidu-19, kdy nesmyslně rok nesměli trénovat, ale vůbec je to neodradilo. Právě naopak. Neseděli jenom doma u počítačů, televize a u mobilů. Přečkali pandemii, trénovali on-line v obyvácích a garážích a v následující sezoně se vrátili, jako vítězové Ligy žáků Zlínského kraje.
Bohužel jednou všechno končí a kluci letos opouštějí 9. třídu základní školy. Jdou na střední školu a posunují se i hokejově na vyšší úroveň. Starší z tohoto dvouročníku odešli hrát dorosteneckou soutěž už loni, další přechází letos. Jdou hrát hokej do větších týmů, kde můžou ukázat, co se v našem malém oddíle naučili. A že to byl ročních šikovných kluků, dokazuje i účast těch nejlepších v programu Výchovy talentované mládeže, kde reprezentovali Zlínský kraj na Mistrovství ČR krajů nebo na Olympiádě mládeže. Ty nejšikovnější si vybrali extraligové oddíly do dorosteneckých týmů a někteří dokonce nakoukli i do Českého reprezentačního výběru.
Kapitán týmu Adam Dobřecký již třetím rokem nastupuje v Extralize dorostu za HC ZUBR Přerov, kde loni byl lídrem týmového kanadského bodování. Zúčastnil se Mistrovsví ČR krajů U15. Za své výkony byl nominován do reprezentace ČR v kategorii U16 a svoji reprezentační premiéru si letos odbyl v zápasech proti Švédsku a Finsku na Turnaji tří zemí v Novém Jičíně.
Loni se v týmu přerovských Zubrů potkal s Markem Wasserbauerem, šikovným obránce s výbornou střelou a tvrdou hrou do těla, který svými výkony pomohl Zubrům udržet Extraligu dorostu při zužování soutěže. Letos by měl patřit k základním pilířům přerovské obrany. Loni reprezentoval Zlínský kraj na Mistrovsví ČR krajů U15.
Dalším do party jim bude Filip Vlk, účastník ODM za Zlínský kraj, který loni získával zkušenosti ve Vsetíně a letos vyzkouší rychlost a tvrdost dorostenecké extraligy v dresu Zubrů. Je čerstvý stříbrný medailista z ME v in-line hokeji v kategorii U17.
Soupeřem jim bude bývalý parťák z útoku, šikula Vojta Kočica, rovněž účastník ODM za Zlínský kraj, který se rozhodl jít zlínskou cestou a bude nastupovat v extralize dorostu za zlínské Berany.
Posledním z „ostrožské lajny“ je rychlý obránce s tvrdou střelou Adam Korbel, který loni hrál v Hodoníně a letos díky školním povinnostem ve Frýdku-Místku, bude hájit barvy týmu ostravské HC Torax Poruba, pod vedením Davida Moravce.
Dvojčata Václav a Tomáš Kaděrovi, rovněž účastníci Mistrovsví ČR krajů U15 odešli do Zlína a letos budou mít dres s Beranem na hrudi.
Je třeba také zmínit dva borce ze Slovenska, kteří u nás odehráli několik výtečných sezon. Matúš Lisý, odchoven bratislavské Akademie Zdena Cígera u nás hrál čtyři sezony a nyní nastupuje v jednom z nejlepších slovenských týmů na výchovu talentů, v HK Nitra. Svůj talent rozvíjí pod trenérem Antonínem Stavjaňou již v kategorii mužů! Je reprezentantem Slovenska v kategorii U16 i U17.
Své první hokejové zápasy u nás odehrál další slovenský reprezentant v kategorii U16, Dávid Bórik. Nyní Dávid nastupuje v juniorském týmu slavné Dukly Trenčín.
Další kluci z těchto ročníků 2006, 2007, 2008, kteří prošli ostrožskou líhní a nadále zůstali u hokeje, budou díky výborné spolupráci nastupovat za SHKM Hodonín – Honza Zalubil, David Stašek, Martin Peterka, Marek Procházka, Darek Žák, Filip Jagoš a Tomáš Múčka.
Díky školním povinnostem na střední škole se domluvili v HC Uherské Hradiště Michael a Dan Kučovi.
Z důvodů školních, osobních nebo zdravotních z této party šikovných kluků, ukončili hokejovou činnost Patrik Stuchlík, Jan Lekeš, Šimon Havlíček, Tomáš Jestřabík, Vojta Polehňa a Antonín Witoš.
Velký podíl na hokejové výchově a úspěchu této generace mají nejenom trenéři Aleš Dobřecký a Petr Korbel, ale i další trenéři, kteří rozvíjeli jejich dovednosti. Všem za to patří velký dík.
Když se nyní po deseti letech za touto skvělou partou kluků ohlédneme zpět, jak z trenérského, tak i z rodičovského hlediska, tak si uvědomíme, kolik skvělých zážitků, úspěchů a vzpomínek všichni mají. Jsou to věci, na které budou všichni vzpomínat celý život, protože byly součástí jejich dětství. Nebudou si pamatovat jenom zápasy, když dali dvanáct nebo patnáct gólů, ale zapamatují si i ty, když prohrávali, nedařilo se jim, a přesto to nevzdali, zabojovali jako tým a vyhráli.
Ve sportě je to stejné, jako v běžném životě. A kluci zjistili, že pokud něco chtějí umět, musí se to učit a pokud se něco nedaří, nesmí nic vzdávat. Klobouk dolů před nimi, že to v těžkých chvílích nevzdali, a odměnou jim pak po závěrečné siréně bylo to, že si mohli užít ty krásné chvíle úspěchu, jak se spoluhráči, tak s fandícími rodiči.
Vybrali si sport, kvůli kterému ráno vstávali, tvrdě makali na trénincích a obětovali hodně volného času, ale dělali to pro zálibu, kterou si vybrali a mají ji rádi, pro zálibu, která se jmenuje lední hokej.
Ing. Aleš Dobřecký a Petr Korbel