První zápas s Kroměříží nevyšel, kde byl největší problém?
Nevyšel nám začátek zápasu… I když první střídání nevypadala, že by měl soupeř něčím překvapit, tak po první náhodné a nešťastně vstřelené brance byl rázem úplně všude. Jako by přepnul na vyšší level a neuvěřitelně zrychlil. Kroměříž začala napadat dvěma a v té rychlosti nám dělali velké problémy. Navíc se jim podařilo dát první tři branky ze čtyř střel, a to se na pohodě soupeře projevilo. Vzali jsme si po třetí obdržené brance oddechový čas a hra se začala malinko vyrovnávat. Dokonce jsme snížili na 1:3, ale soupeř ještě do konce třetiny dokázal opět snadno navýšit na 1:4. Takže první třetina byla asi největší důvod, proč se prohrálo.
Do druhé třetiny jsme nastoupili se změněnou sestavou, nenastoupil už kapitán týmu Lukáš Zalubil a František Fuga...
Za prvé se musela udělat nějaká změna a muselo se reagovat na průběh hry. Navíc Lukáš Zalubil se necítil úplně dobře a nechtěl jsem, aby zápas hrál na krev. Raději ať si odpočine a je stoprocentně připraven na odvetu. František byl jen taktický tah a změna za bývalého kapitána Vildu Galušku, který má více zkušeností z play-off. Momentálně máme všechny hráče zdravotně v pořádku, takže i naše 4 lajna je velmi kvalitní a jako trenér jsme rád, že je kde brát....
Nakonec se hra změnila, změny a porada o přestávce zřejmě prospěla…
Ano, obraz hry se změnil, ve druhé třetině jsme měli několik vyložených šancí, kdy jsme byli úplně sami před brankářem. Bohužel jsme z vyložených šancí dali jen dvě branky, přitom jich mohlo být minimálně dvakrát tolik.
Kroměříž měla ale taky šance...
Ano, samozřejmě si nějakou šanci vypracovali, ono je to logické. Chtěli jsme opravdu vyhrát a když se prohrává o tři branky, tlačíte se více dopředu a častěji musíte riskovat. Kvůli tomu si nějakou šanci vypracovali, ale všechno Ondra Dolíška perfektně vychytal a celou dobu nás držel, abychom měli šanci zápas otočit.
Ve třetí třetině jsme znova začali skvěle...
Do třetí třetiny jsme šli s pocitem a odhodláním, že zápas otočíme, případně půjde do prodloužení. Hned v 6. vteřině ujedou naši nejzkušenější hráči z prvního útoku a chybělo opravdu málo a mohlo být 4:4. Bohužel branka nepadla.
Přesto bylo na hráčích vidět, že chtějí vyhrát...
Přesně tak, hráči chtěli moc a dělali pro to maximum. Soupeř se snažil udržet náskok a my jsme se hnali za vítězstvím. Asi 10 minut to bylo krásné play-off a pro diváky napínavá podívaná, bohužel do závěru zasáhl rozhodčí. Ano berme faul Štěpána Vaňka, který určitě nechtěl, ale hráče na mantinel poslal, nicméně „nefaul“ Pavla Flory, kdy se o něj soupeř opře, podjedou mu brusle, on spadne a rozhodčí píská... Druhý nefaul od Marka Rauše, hráč Kroměříže vjede v plné rychlosti mezi naše dva, naši stojí, on padá a rozhodčí píská. V play-off pět nebo tři minuty do konce zápasu pískne něco, co by se nepískalo ani ve fotbale. Mrzí mě jedna věc... A to, že se závěr zápasu nerozhodl na ledě mezi hráči, ale rozhodl ho rozhodčí. Jsou ve dvou, jeden rozpaží, druhý píská faul a potom ho zruší, že to viděl špatně (viz druhá třetina). Nebo je nefaul na našeho hráče. Rozhodčí píská, ale Víťa Mika jde faul odvolat, že jen uklouzl. I v play-off se zachová férově, ale nakonec je všechno zbytečné, protože rozhodčí ve finální části zápasu píská něco, co vidí snad jen on. Je škoda, že se hráči Kroměříže nezachovali stejně jako Vítek Mika a neřekli rozhodčímu, že to faul nebyl. Ale asi je chápu, tři minuty do konce to chce velké koule.
Nicméně emoce byly velké a osobní tresty nebyly zbytečné?
Kdo nehrál hokej, tak asi úplně nepochopí, ale zkuste si představit, že celou sezónu dřete, těšíte se na play-off, pokazíte sice první třetinu a prohráváte 1:4, ale potom cítíte, že zápas otočíte a v úplném závěru, kdy se chystáme na power play vás rozhodčí vyloučí za opravdu nic? To se ještě nějak v emocích držíte, ale on nás pošle do tří. No být toto v Brodě, tak ten rozhodčí snad neodjede ze zimáku...
Přesto všechno je potřeba emoce zkrotit a připravit se na druhý zápas....
Přesně tak, musíme to všichni hodit za hlavu, do druhého zápasu být maximálně disciplinovaní a hrát stejně jako jsme hráli od druhé třetiny a věřit ve vítezství. Nikdo z nás nechce končit a všichni víme, že jsme lepší než Kroměříž. Jsme v plné sestavě, nikdo není zraněný, když k zápasu přistoupíme zodpovědně, udržíme nervy na uzdě, budeme trpěliví a odvedeme všichni 100 % toho co umíme, tak musíme vyhrát.
Chystá se nějaké překvapení na odvetu?
Samozřejmě, že máme něco připravené, uděláme dvě změny a věřím, že povedou k vítězství.
Nějaké přání na závěr?
Kromě toho, že chceme vyhrát a hrát finále, tak aby rozhodčí zasahoval do zápasu, co nejméně. Hrajeme play-off a rozhodnout by měli hráči na ledě. Chápu, že jsou taky lidi a můžou udělat chybu, nicméně méně je někdy více a nejkrásnější zápasy sezóny byly, když rozhodčí pískali minimálně…